Vzpomínky Liby Pechové
Díky společenství v ONKO klubu jsem se naučila nebýt smutná nad tím, co mi moje nemoc bere, ale „radovat se“ nad tím co mi také členství v klubu dalo. Vzpomínám na krásné zážitky při rekondičních pobytech. Třeba ve Františkových Lázních jsem se od dvou německých žen naučila taneček, kterým spolu s manželem příjemně překvapujeme starší i mladší generaci. Díky rekondici jsem absolvovala hipoterapii a na základě této zkušenosti z hřbetu koně každoročně sleduji jarní a podzimní přírodu – za odměnu mu zazpívám. Společně absolvované výlety a návštěvy divadel jsou rovněž obohacující. Jeden z posledních zážitků byla návštěva operety „Polská krev“. Dovolím si ocitovat jednu část „ Bože ty v nebesích nám sluchu přej, vzácných všech darů svých úrodu nám dej. Pevnou buď záštitou nám před zkázou a zlem. Svým požehnáním chraň naši krásnou zem.“
Liba Pechová
Bystřice nad Pernštejnem, září 2016
